Příběh

Uběhlo půl roku, ale na události poslední bitvy Království a Velké Keshe nevzpomíná nikdo ze zúčastněných rád. Také k tomu není důvod. Uprostřed bitvy došlo k největšímu omylu, který kdy Pug ve svém životě spáchal. A všichni ostatní měli tu smůlu, že byli poblíž. Když je přešla závrať a rozplynuly se barevné mžitky před očima, nikdo nechtěl věřit tomu, co vidí. Místo dobře známé krajiny viděli rozlehlý jehličnatý les pokrytý jinovatkou. Ocitli se někde jinde, možná i někdy jindy. Až na dvě zaražené armády bylo kolem pusto. A ticho.

Podrobnější průzkumy ukázaly, že ono někde jinde není jen vzdáleno několik kilometrů od známých míst, ale že patří k jinému světu. Světu, ve kterém žijí v osadách málomluvní a zimě přivyklí Seveřané, kterým ztrpčují život nájezdy Baverbů, ukrytých v doupatech uprostřed divokých hor.

Blížící se zima udusila veškeré bojechtivé nálady. Hustý sníh padající celé měsíce zasypal cesty a silný mráz zahnal všechno živé do skrýší. Teď šlo jenom o přežití.

Zbytky královské armády se ukryly před zimou v narychlo postavených chatrčích. Lidé, elfové i Tsurané spolupracovali při shánění potravy a topiva jako snad ještě nikdy.

Temní elfové zmizeli neznámo kam do okolních lesů. Vyhlídky do budoucna jim ztrpčovalo poznání, že ve zdejším světě není možné používat magii. Pro národ, který považuje magii za běžnou součást života, to byla jedna z nejkrušnějších zim, kterou kdy zažili.

Co se týče Goblinů, ti zmizeli také. Při jednom z prvních setkání se s nadšením připojili k Baverbům a skryli se před zimou v jejich doupatech. Pro Baverby znamenali vítanou posilu pro nadcházející boj se Seveřany.

A Velká Kesh… no, co se tak může stát, když se pouští národ nečekaně dostane do míst sužovaných krutou zimou.. Nepřežil nikdo, zima, hlad a nemoci udělali své.

Teď ale přichází jaro. Taje sníh a s pučícími rostlinami začínají v hlavách některých rašit nápady, které mají velmi daleko k představě poklidného života.

Temní elfové při svých výzkumných výpravách objevili nezvratné důkazy, že v dobách dávno minulých musela magie fungovat i zde. Šlo o pozůstatky staveb, které se nápadně podobaly jejich vlastním rituálním stavbám. Zároveň s nimi se vyrojili pověsti o prastarém svitku, který zánik magie vysvětluje a který by snad mohl poskytnout vodítko k jejímu obnovení.

Království nezůstaly spády temných elfů dlouho utajeny. Pokud by elfové získali zpět magii, získali by nesmírnou výhodu. To Království nemůže dopustit a tudíž zahajuje pátrací akci. Pohání je strach z toho, že by peklomoři uspěli, a také naděje, že by snad s pomocí obnovené magie mohli najít způsob, jak se vrátit domů.

S probouzejícím se jarem se prohlubovaly starosti Seveřanů. Baverbové se začali ukazovat v mnohem početnějších a agresivnějších skupinách. Troufají si mnohem dále, než bylo obvyklé. Neklid zvyšuje i příchod neznámých. Co vlastně chtějí? Navíc se jedni z nich zdržují příliš blízko posvátného pahorku Tálep. Den požehnaní novorozencům se blíží a druidové ho odmítají udělat kdekoliv jinde.

Baverbové jsou opravdu početnější. Zčásti za to může příchod goblinů, z části je to výsledek úsilí nového vůdce. Nebo spíše vůdkyně. Císařovna Kar'Damale, jak sama sebe nazývá, prosazuje své plány velmi tvrdým způsobem. Většině Baverbů se ale stejně zamlouvají, protože obsahují dostatek vraždění, rabování a pomstění se nenáviděným Seveřanům, kvůli kterým museli před lety opustit své domovy a uchýlit se do hor.

Jedno je jasné všem. Přežít nastávající jaro bude horší, než přežít uplynulou zimu. Protože letošní jaro bude velmi neklidné…