Příběh

…a Valheru ukázal, co v něm vězí. Po návratu do Zlaté země dal všem poznat svou nezměrnou moc. Hory se drolily, moře hořela, kde stávala města, zely jen krátery plné sutě. Jen temní elfové zůstali částečně ušetřeni, všichni ostatní začali prchat. První, kdo se rozhodl Zlatou zemi opustit, byl neúspěšný kolonizátor princ Arutha. Se zbytky své armády se Trhlinou vrátil na Midkemii a vyslal posla ke svému bratru Lyamovi se zprávou o neúspěchu a zároveň žádostí o pomoc, jelikož Aruthovi v patách se na Midkemii dostali i Sveřané a Baverbové, kteří taktéž prchali před hněvem rozzuřeného božstva.

Aruthovi byl jako trest odebrán titul prince, čímž se mezi oběma bratry vyhrotily již dosti napjaté vztahy. Zanedlouho v zemi vypukla vzpoura proti králi, vedená, ano, správně, uraženým Aruthou. Mezitím se Seveřané a Baverbové začali bít o právo na drancování Midkemie. Král Lyam si uvědomil, že je ve velice, velice nepříjemné situaci. Bratr proti němu vede vzpouru a k tomu má v království ještě cizí nájezdníky. Rozhodl se tedy k překvapivému tahu – využil šarvátek mezi Seveřany a Baverby a poslal ke kmenovým vůdcům vyslance s nabídkou lén, pokud mu pomohou potalčit povstání. Naneštěstí pro první vyslance, Baverbové nikdy neměli s vyjednáváním zkušenosti a poselstvo od Lyama skončilo jako erární proviant. Zato Seveřanům se králova nabídka zamlouvala...

Baverbové si uvědomili, že udělali chybu. Jenže v Království se podobně jako v jistých komunitách nic neutají, takže Arutha vyslal své vlastní poselstvo, složené převážně z postradatelných osob. Baverbové, poučeni z minule, poseltvo nesnědli a uvědomili, že Seveřanům a Lyamovi dlouho vzdorovat nemůžou.